Michal Tuška: fotograf volné přírody


Autor
Poslední aktivita: 2024-03-27 20:02:30

Náhodná fotka:

Obranný
Obranný
(počet zobrazení: 1270)

Fotografie: Smutná krása.


Fotografie: 
Smutná krása.

Popis fotografie:

Milí  bratři,  nemůžu  si  pomoci,    ale  je  to  s  vámi    "ťažké".
Pohled  na  tzv.  Korunu  Tater  je,  obzvláště  za  krásného  počasí,  opravdu  úchvatný.  Mnoho  generací  lidí  milujících  hory  ho  má  uložený  hluboko  ve  svých  srdcích.  Ti  znalejší  i  s  názvy  jednotlivých  štítů,  tvořících  tuto  významnou  dominantu.  Když  se  podíváte  do  většiny  vydané  literatury,  map  či  vysokohorských  i  horolezeckých  průvodců  za  poslední  století,  najdete  v  nich  tři  názvy,  bráno  "proti  srsti"  od  východu  k  západu:  Dračí  štít,  Vysoká  (dvojvrchol)  a  Český  štít. 
          Narodil  jsem  se  před  dosti  lety  v  minulém  tisíciletí  v  Československu.  Tuto  rodnou  zemi  mám  stále  velmi  rád.    Krajina  se  naštěstí  tak  rychle  nemění,  jako  názory  lidí.  Hory  jsou  stále  horami,  v  zásadě  to  platí  i  pro  lesy  i  když  ty  se  za  poslední  roky    také  změnily  notně.  Při  posledním  pobytu  na  horách,  konkrétně  ve  Vysokých  Tatrách,    jsem  ale  zažil  silné  rozčarování.    Jezdím  do  nich  mnoho  let  a  mé  návštěvy  se  tu  dají  počítat  v  desítkách.  Značnou  část  z  těchto  návštěv  jsem  absolvoval  jako  aktivní  horolezec.  Podmínkou  získání  horolezeckého  průkazu  tehdy  bylo  členství  v  horolezeckém  klubu,  fyzická  výkonnost,  absolvovaný    výcvikový  camp  pod  vedením  instruktora  v  Tatrách.  Také  teoretické  zkoušky,  jejichž  významnou  částí  byl  podrobný  tatranský  místopis.  Znalost  hlavních  masívů  byla  automatická,  adept  musel  prokázat  znalost  hlavních  štítů,  věží,  sedel,  dolin  i  podstatných  nástupových  i  sestupových  cest.  Je  to  již  hodně  let,  taky  už  hodně  roků  nejsem  aktivním  horolezcem.  V  mé  hlavě  se  tak  již  mnoho  detailů  místopisu  propadlo  do  zapomnění.  Ty  podstatné  však  ne.
            Rekreační  výstup  na  Rysy  jsme  si  s  přáteli  naplánovali  na  druhou  polovinu  října.  Známý  chodník  nás  vedl  již  za  tmy  a  krásné  rozednění  nás  zastihlo  na  rozcestí  nad  kosodřevinou.  Nevědomky  jsme  tak  unikli  davovému  šílenství,  které  právě  o  tomto  víkendu  nesměřovalo  snad  všechny  návštěvníky    Tater  právě  na  vrchol  Rysů.    Ve  Svobodném  království    RYSY  jsme  se  tento  den  objevili  mezi  prvními.  Než  jsme  se  občerstvili  a  vlastně  spíše  posnídali  na  zdejší  chatě,  došlo  již  hodně  dalších  turistů  a  tak  cesta  k  vrcholu  štítu  už  byla  davová  záležitost.  V  sedle  jsme  se  pokochali  výhledy  do  České  doliny,  na  fascinující  galerii  Ganku,  Ladové  štíty  a  zavzpomínali  na  výstup  na  Český  štít,  na  který  jsme  kdysi  se  ženou  vylezli  horolezeckou  cestou.  Byl  to  tehdy,  obzvláště  pro  mou  ženu  silný  zážitek,  kdy  nás  vrchol  štítu  přivítal  téměř  absolutní  mlhou.  Najít  sestupovou  cestu  do  sedla  Váhy  nad  kolmými  severními  stěnami  doliny  bylo  možné  jen  pří  hledání  nejhustšího  poškrábání  vrcholových  balvanů  od  hrotů  maček.  Sestup  se  tak  výrazně  zpomalil  a  v  sedle  nás  už  v  pokročilém  podzimu  čekala  navíc  tma.  Pro  zpestření  se  přidal  i  déšť.  Český  štít  je  tak  pro  nás  dodnes  silný  zážitek. 
        Na  vrcholku  Rysů,  po  našem  dnešním  příchodu,  už  téměř  nebylo  kam  si  sednout  a  tak  jsme  jen  vyfotili  obligátní  snímek  okolí  ve  stylu  "Tu  som  bol"  a  dali  se  na  sestup  již  obludným  davem  nových  příchozích. 
      Pohled  ze  sedla  jsem  si  ale  ještě  chtěl  trošku  užít,  slezli  jsme  si  proto  do  roklinky  těsně  pod  vrcholovou  hranou  sedla.  Byl  tu  spolu  s  nádherným  rozhledem  i  klid  od  větru,  ale  také  od  davu  na  chodníku.  Občas  z  něho  někdo  odbočil  a  došel  až  k  naší  hraně.  Příchozí  zůstali  stát  kousek  nad  námi,  kochali  se  rozhledem  a  samozřejmě  fotili  svá  selfíčka.  "Co  by  ty  kopce  přece  byly  bez  nás!!!"     
          A  tady  jsme  u  podstaty  mého  rozladění.  V  jedné  skupince  byly  dvě  ženy  a  jeden  muž.  První  žena  byla  zjevně  jejich  vůdkyně,  mohla  mít  kolem  čtyřicítky.  Ukazovala  různými  směry  a  pojmenovávala  okolní  štíty  a  doliny.  Spolupracovala  s  mapou,  do  které  nahlížela.    Zaslechl  jsem  její  hlas:  "To  nad  námi  vpravo  je  Ťažký  štít,  dolů  vpravo  je  galéria  Ganku,  támhle  dole  vlevo  je  Mlynár  a  oproti  je  Ťažká  dolina  s  Ťažkým  plesom".    "  No  pardon,  to  bude  asi  omyl.  Nad  námi  je  Český  štít  a  totéž  platí  pro  všechno  "Ťažké"  čo  stě  tu  povedala".  Ohradil  jsem  se  jaksi  automaticky.  Dáma  po  mně  mrskla  mrským  pohledem  a  zopakovala  tvrdošíjně  svou  pravdu.  Nu  co,  hádat  se  nebudu.  Celá  tato  podivná  epizoda  mi  však  vrtala  v  hlavě  a  později  jsem  si  věci  začal  ověřovat.  A  opravdu  -  pravdu  měla  dáma.  Tedy  alespoň  dle  současného  výkladu  a  nových  map.  Viz  -  https://cestovani.idnes.cz/slovaci-kvuli-chybe-prejmenovali-cesky-stit-fmx-/kolem-sveta.aspx?c=A061123_103950_igsvet_tom 
    Také  Wikipedie  převzala  stejný  text.  Vysvětluje  se  v  něm,  jakým  omylem  byl  Český  štít  skoro  150  let  špatně  pojmenovaný  -  chybným  překladem  z  Goralštiny.  Dle  stejného  zdroje  jsou  také  špatné  další  názvy  jiných  známých  štítů  jako  například  právě  Rysy  (rýhy)  a  třeba  Zlobivá  (žlabová).  Je  spodivem,  že  u  těchto  chybných  překladů  si  slovenská  kartografie  s  opravou  názvu  hlavu  nelámala...

        Co  dodat?!  I  kdyby  se  nenašlo  nic  Ťažkého  na  Českém  štítě  -  horolezecky  rozhodně  nepatří  k  nijak  těžkým  štítům,  pak  ani  dolina,  ani  pleso  těžké  určitě  nebude.  Co  tak  třeba  Hincovo  pleso?  To  je  největší  a  nejhlubší  ve  slovenské  části  Tater.  Musí  být  opravdu  Ťažké...
        Milí  bratři.  I  kdyby  vaše  vysvětlení  bylo  opravdu  tak  zásadní  a  pravdivé,  myslím,  a  dle  reakcí  rozhodně  nebudu  sám,  mohli  jste  nechat  názvy  s  tou  "překladovou  chybou".    Asi  by  se  v  historii  našlo  dost  dobrých  důvodů  pro  takové  jednání.  Poláci  s  námi  nikdy  společný  stát  netvořili,  dokonce  jsme  my  i  vy  proti  nim  vedli  krátký  vojenský  konflikt,  přesto  si  na  polských  mapách  problémy  s  Goralštinou  nedělají  a  názvy  tendenčně  nemění.  Navíc  je  běžnou  praxí,  že  dlouhodobě  užívaný  název,(v  tomto  případě  téměř  dvě  stě  roků),    často  i  zkomolený,    se  tzv.  vžil  a  je  přijat  jako  úřední.    Jsem  si  jistý,  že  i  když  jste  o  rozpad  republiky  usilovali  vy,  nebudeme  v  Česku  ani  na  Moravě  hledat  důvody  jak  změnit  názvy  ulic  a  náměstí  nesoucích  název  "Slovenské",   
nejspíš  také  špatně  přeložených  v  minulém  tisíciletí  z  perštiny.  Prostě  hanba...         

Komentáře k fotografii

Zobrazit komentáře ( 4 komentářů ), Vložit komentář

Informace o fotografii

Zobrazit informace


Název: Smutná krása.
Kategorie: Z cest
Podmínky focení: Volná příroda

Vloženo: 8.11.2018 19:40
Počet zobrazení: 472

Šířka: 495px
Výška: 700px
Velikost: 276.68KB


Fotogalerie Michala Tušky
Design a kód Jan Chodúr