Michal Tuška: fotograf volné přírody


Autor
Poslední aktivita: 2021-09-20 14:01:30

Náhodná fotka:

Brhlík lesní
Brhlík lesní
(počet zobrazení: 614)

Komentáře

Vložit příspěvek

Strana : 1 ... 1 : 2 : 3 : 4 ... Strana : 16

Milan. 9.7.2021 08:59

Komentář k fotografii: Touha je zázrak, takže přej si co chceš II

Dobrý  deň,  na  stanici  v  Ostrave  -  Svinove  ste  dal  tip  na  fotky,  ďakujem.    Zaujímavé  a  nádherné  zábery. 
Píšete,  že  ste  medveďa  pozdravil  ako  aj  diviakov  keď  stretnete.  Ako?  A  ešte  som  sa  vás  zabudol  spýtať,    ako  reagovať  a  ako  sa  správať  pri  náhodnom  strete  s  medveďom.  Ďakujem. 

Reagovat

Michal Tuška 9.7.2021 10:33

Kontakt  na  fotky  v  Ostravě  nejpíše  dal  přítel  Milan,  se  kterým  se  na  Slovensku  potkávám.  Před  zájmem  o  medvědy  je  třeba  si  toho  co  nejvíce  načíst  a  podívat  se  na  videa  -  jak  se  chovat  v  teritoriu  medvěda.  U  medvědů  je  to  prosté,  první  pravidlo  je  nepřekvapit  medvěda.  To  může  být  opravdu  nebezpečné.  Pokud  medvěda  vidíte  dřív  než  on  Vás,  pak  je  vhodné  se  otočit  a  klidně  odcházet.  I  kdyby  Vás  zaregistroval,  už  to  pro  něj  není  nebezpečí  -    vzdalujete  se.  Pokud  se  medvěd  přibližuje  a  neví  o  Vás,  je  dobré  ho  nepustit  pod  třicet  metrů  a  včas  na  sebe  upozornit  klidným  hlasem  nebo  pohybem  -  obvykle  pozdravím  prostým  "Ahoj  medvěde".  Pak  je  třeba  se  pootočit  a  odcházet.  Medvěd  o  kontakt  s  člověkem  nestojí  a  obvykle  se  také  otočí  k  odchodu.  Zájem  o  medvěda,  upřený  pohled,vzpřímený  postoj,  snaha  lidí  fotit  a  podobně  může  být  vykládána  medvědem  jako  příprava  k  útoku  nebo  prostá  neúcta  k  jeho  svrchovaností  a  může  následovat  zastrašovací  náznak  útoku  nebo  útok.  To  za  pokus  rozhodně  nestojí.
    V  případě  medvědice  s  mládětem  je  třeba  jednat  ještě  opatrněji  a  včas  vyklidit  pole.  U  poraněného  medvěda  to  může  být  velký  problém  a  pak  je  to  o  tom,  co  máte  vepsáno  v  osudu... 
      Přeji  mnoho  pěkných  zážitků

Reagovat

Lovec 22.5.2021 10:37

Komentář k fotografii: Posedů není nikdy dost !!!

Delší  dobu  sleduju  vaše  časté  útoky  na  loveckou  komunitu  a  už  musím  reagovat.  Nevím  kdo  jste  a  čím  jste,  ale  nejspíš  lesák  nebudete.  O  lese  zato  píšete  stále,  jako  byste  byl  nejméně  děkan  lesnické  fakulty.  O  potřebách  lovu  asi  moc  nevíte  a  navíc  všechny  nás  lovce  hážete  do  jednoho  pytle.  Rozhodně  znám  hodně  dobrých  lovců  a  za  jednoho  se  hrdě  považuju  také  sám.    Nejen  vy  máte  dlouholeté  zkušenosti,  rozhodně  je  mají  i  mnozí  z  nás!    To  že    něco  nechápete  není  důvod  k  neustálému  osočování  a  ironii.    Buď  pište  o  konkrétních  situacích  a  špatnostech,  nebo  se  do  toho  jen  obecně  nevměšujte.  Vytváříte  tak  špatný  a  zkreslený  obraz  všeho  kolem  lovu. 
Velmi  by  to  potěšilo  určitě  nejen  mou  osobu.

Reagovat

Michal Tuška 25.5.2021 10:54

Předně  děkuji  za  komentář.
            V  tom,  že  nejsem  lesník  ani  nemám  lesnické  vzdělání  máte  pravdu.  Za  padesát  let  velmi  intenzívního  vztahu  k  přírodě  a  lesu  však  mám  dosti  vědomostí,  zkušeností  i  možností  porovnání,  abych  podobné  články  mohl  psát.  Není  to  nikdy  vědecká  studie,  ale  obvykle  jen  pohled  a  názor  pozorovatele.
            Význam  výrazu  -  "potřeby  lovu"  mi,  promiňte,  v  naší  krajině  poněkud  uniká.    Potřebu  lovu  chápu  u  domorodců  v  pralese,  ale  i  kdekoli  jinde,  pokud  na  tom  záleží  přežití  a  výživa  jedince  či  společenstva.  U  nás  je  potřeba  lovu  obvykle  jen  ze  dvou  důvodů.  Prvním  je  vášeň  ve  střelbě  do  živého  cíle,  druhým  je  možné  plnění  ekonomických  ukazatelů  nebo  generování  zisku  (mnohdy  osobního).  Nejhorší  je  kombinace  obou  důvodů.  Nebavím  se  tu  o  rozumné  potřebě  redukce  zvěře  nebo  chovných  zásahů,  což  je  z  mého  pohledu  jedinou  omluvitelnou  formou  lovu  v  našich  podmínkách.    Za  potřebu  redukčního  odstřelu  se  velmi  často  schovává  jen  vášeň  lovit.  Strašák  přemnožení  u  klesajících  počtů    je  velice  pochybný.    Stavy  zvěře  totiž  v  našich  lesích  od  dob  lidové  myslivosti  značně  klesly.  To  mi  nikdo  nemůže  vyvracet.    Znám  podrobně  i  dlouhodobě  mnoho  revírů  a  všude  je  trend  stejný.  Obecně  špatný  přístup  je  také    vidět  na  klesající  kvalitě  trofejí.    Zmenšením  výměry  honiteb  a  možností  kšeftování  s  nimi  už  nikomu  nedává  šanci  na  smysluplný  chov.  Proto  každý  střílí  to  nejlepší,  co  mu  před  hlaveň  kulovnice  dojde.  Nejlepší  trofej  na  lovecké  stěně  je  v  podstatě  medailí  za  barbarství.  To,  co  má  nejlepší  trofej  je  především  nejsilnější  a  nejzdravější  exemplář  nutný  pro  chov.   
          Píšete,  že  se  považujete  za  "dobrého  lovce".  Jaké  kritérium  vás  k  tomu  vede?  Počet  zastřelené  zvěře,  hodnotné  trofeje  na  stěně,  metody  lovu  a  přístup  k  potřebám  chovu?  Dobrý  lovec  byl  i  Buffalo  Bill  nebo  Hemingway,  bohužel  lovili  jen  pro  radost  ze  zabíjení...
          Máte  ale  ještě  v  jedné  věci  pravdu.  Současné  počínání  lovců  i  s  velkým  "L"  nechápu  a  chápat  nemůžu.To  ovšem  zdaleka  neznamená,  že  je  nebudu  komentovat.    Pokud  totiž  budou  všichni  jen  mlčet,  těžko  se  na  přístupu  ke  zvěři  a  lesu  něco  změní.    Pokud  kohokoli  mé  texty  přinutí  alespoň  o  uvedených  přístupech  a  souvislostech  přemýšlet,  není  to  zbytečná  práce.    Za  tím  si  stojím  a  proto  zde  nejsem  podepsaný  jako  "Nelovec".   

Reagovat

Zdeněk Kratochvíl 8.4.2021 08:20

Komentář ke článku: Procházka po sedmi letech.

Zdravím  pane  Tuška,    pravda  je,  že  my  starší.  aspoň  soudě  podle  toho,  že  uvádíte  že  to  místo  navštěvujete  50  let,  můžeme  jenom  nostalgicky  vzpomínat.  Ovšem  mladí,  kteří  nezažili  přírodu  v  takovém  stavu,  jako  my,  před  používáním  chemie  v  zemědělství,  kdy  se  v  tuto  dobu  odevšud  ozývalo  koroptví  čiřikání,  chybí  jim  vztah,  k  tomu,  co  bylo  dříve,  nezažili  to  a  podle  toho  se  i  chovají.

Reagovat

Zdeněk Kratochvíl 26.12.2020 10:24

Komentář ke článku: Něco pozitivního

Zdravím  pane  Tuška,  s  chutí  si  pročtu    vaše  článku,  ale  ten  zničený  les  nepokládám  za  chybu  současných  hospodářů,  ať  už  jde  o  Lesy  české  republiky,  nebo  církevní  a  soukromých  vlastníků.  Chyba  bude  spíš  v  minulosti,  kdy  se  vysadily  smrkové  monokultury  a  následná  teplá  a  suchá  léta,  kdy  se  kůrovec  přemnožil.  Normálně  má  dvě  rojení,  ale  v  těch  extrémě  teplých  a  suchých  létech  to  stihl  i  čtyřikrát,  čili  jejich  počet  narůstal  kvadraticky.
Les  znovu  doroste,  už  se  nesází  na  takových  plochách  čistě  smrk,  snad  se  to  v  budoucnu  příznivě  projeví. 
Daleko  víc  mě  zneklidnuje  způsob  hospodaření  zemědělců,  kdy  pole  se  stávají  a  je  to  viditelné  čím  dál  více,  pokud  se  týká  fauny  -  naprostou  pouští.  Nejen    že  mizí  hmyz,  ptáci,  srnčí  zvěř,  o  zajících,  bažantech,  nebo  koroptvích  se  nemá  ani  cenu  bavit,  ale  mizí  i  půdní  mikrofauna,  což  asi  bude  v  příštích  letech  dost  velký  průšvih.  Věřím,  že  lesy  se  vzpamatují,  pokud  nebudou  pokračovat  počasní  extrémy,  ale  u  zemědělské  půdy  si  tím  zdaleka  nejsem  jist. 

Reagovat

Michal Tuška 26.12.2020 22:07

Už  dlouho  jsem  nikoho  nevyprovokoval  k  jakékoli  reakci,  i  když  se  o  to  i  dosti  snažím.  Reakce  totiž  napoví,  jak  mohou  jiní  lidé  vidět  předložený  problém.    Mnoho  lidí  vnímá  jen  dílčí  aspekty,  a  to  jen  pokud  se  jich  nějak  přímo  dotknou,  jako  sucho,  horko,  uschlý  les...  Obvykle  však  nevidí  celkový  rozsah  změny  a  její  souvislosti.  Proto  se  snažím  různými  texty  provokovat  k  přemýšlení  o  hlubších  souvislostech.   
      Máte  jistě  pravdu,  v  tom,  že  současný  stav  lesa  nezpůsobilo  současné  vedení  lesů  ani  soukromí  vlastníci.  Opravdu  především  jen  mají  tu  smůlu,  že  správa  nad  zbytkem  lesních  ploch  vyšla  právě  na  ně.  Jsou  to  však  právě  oni,  kteří  by  měli  všemi  prostředky  žádat  o  změnu  přístupu  i  statutu  lesů.  Pořád  se  na  lesy  hledí  jako  na  továrnu,  produkující  dřevo  potažmo  ekonomický  zisk.  Když  se  nedodá  naplánovaný  objem  dřevní  hmoty  nejsou  prémie.  Dřevní  hmoty  v  našich  lesích  za  posledních  pár  let  ubylo  více,  než  bylo  v  plánech  vytěžit  za  několik  desetiletí.  Ať  už  jsou  důvody  i  viníci  jacíkoli  zůstává  tu  stejný  přístup  vlastníků,  často  státu,  tedy  priorita  produkovat  zisk.  Naopak,  za  staletí  zisku  z  lesů  je  třeba  do  nich  všemožně  investovat.    Vystudovaní  odborníci    v  soukromém  nebo  státním  sektoru  lesů  přece  musí  vědět,  že  je  potřeba  změnit  obecný  statut  lesů  na  přírodní  bohatství.    Lesy  jsou  vydrancované  do  té  míry,  že  v  současném  -  ekonomickém  pojetí  nelze  lesy  zachránit.    Už  jsem  to  psal  v  mnoha  článcích  -  les  není  barevná  plocha  na  mapách  katastrů!  Funkční  les  je  především  starý  a  zdravý  les,    tvořený  především  ohromnou  dřevní  hmotou.    Jen  takový  les  řídí  klima  a  hospodaření  s  vodou  ve  svém  dosahu.   
          Vysadit  nové,  druhově  pestré  lesy  po  smrkových  kalamitách  je  neobyčejně  záslužná  věc.    Můžeme  poděkovat  za  letošní  přemíru  srážek,  kdy  se  snad  větší  část  zalesnění  i  ujme.  To  je  však  jen  dílo  náhody  -  nebo  snad  sebezáchovné  gesto  přírody,  jinak  by  sucho  posledních  let  většinu  nových  výsadeb  stejně  zničilo. 
        I  přes  nadměrné,  nutné  těžby  kalamitní  kulatiny  se  ale  pro  ekonomický  tlak  plnění  plánu  kácí  i  zdravé  stromy.  Dokonce  se  kácí  zdravé  bukové  i  dubové  stromy  v  míze,  tedy  ve  vegetačním  období,dalece  před  dosažením  jejich  těžebního  věku.  Navíc,  vydrancovat  všechno  dřevo  z  lesa  -  pokud  možno  i  klestí  formou  štěpky  je  zcela  proti  potřebě  zdravého  a  silného  lesa.  Ze  zákona  by  mělo  konečně  přijít  nařízení,  které  chrání  staré  stromy  nad  vhodně  zvoleným  stářím  -  tak  aby  v  přiměřené  části  lesního  hospodářství  takové  stromy  vůbec  dožily.   
              Do  lesů  jezdím  víc  jak  padesát  let.  Tuto  dobu  také  les  studuju  všemi  dostupnými  kanály.  I    mnohem  méně  zkušený  pozorovatel  musí  vidět  trvalou  devastaci  našich  lesů.  Jednoduše  lze  porovnat  s  přístupem  například  ve  Švýcarsku  nebo  hned  vedle  v  Rakousku.  Tam  má  les  jiný  statut  než  jen  továrna  na  peníze.    Je  to  totiž  opravdové  bohatství  -  tedy,  pokud  je.
        S  tvrzením  o  totální  devastaci  zemědělské  půdy  zcela  souhlasím.  Vše  totiž  není  založeno  na  vlastnictví,  ale  na  pronájmu.  Opravdový  vlastník  je  totiž  hospodář  na  dlouhá  období  a  pár  takových  statků  v  republice  už  máme.    Nájemce  obvykle  jen  v  krátkodobém  horizontu  vydrancuje  zdroje.  Dokud  budou  proudit  dotace  těm  co  drancují,  a  ne  těm  co  hospodaří,  nic  se  v  této  rovině  nezmění.    Stejně  jako  s  hospodářskou  půdou  je  to  v  podstatě  i  s  lesy.  Je  třeba  změnit  přístup  a  ten  se  nezmění  bez  změny  legislativy  a  zákonů.  K  tomuto  se  ovšem  naši  politici  nejspíš  nikdy  nevzepnou.  Proto  se  i  já  snažím  svou  troškou  přispět  ke  zvětšení  obecného  povědomí  a  následného  tlaku  na  změnu.
      Za  Váš  komentář  děkuji.
     

Reagovat

Zdeněk Kratochvíl 27.12.2020 15:37

nemohu  se  všemi  vašimi  argumenty  ohledně  hospodaření  v  lese  souhlasit.    Měl  jsem  možnost  to  poznat,  když  jsem  odešel  do  důchodu  z  převážně  sedavého  zaměstnání.  nabídl  mi  známý  brigádu  v  lese,  pracoval  jsem  tam  manuálně  7  let.  Sadil  stromky,  vyklízel  paseky  po  těžbě,  natíral  mladé  stromky  před  okusem,  v  podstatě  mimo  těžby,  co  bylo  potřeba.
Takže  jsem  měl  možnost  podrobně  pozorovat,  jak  kůrovec  postupně  začal  likvidovat  naše  lesy.  V  době,  kdy  jsem  na  brigádu  nastupoval,  ještě  kůrovec  nepředstavoval  vážné  nebezpečí,  tenkrát,  aspoň  v  oblasti,  kde  jsem  pracoval,  to  měli  lesáci  pod  kontrolou.  Okamžitě,  tam  kde  se  objevily  kůrovcem  napadené  smrky,  se  vytěžily,  větve  a  kůra  se  pokud  to  umožnilo  počasí,  spálily.  To  ovšem  byl  ještě  celkem  normální  stav,  v  momentě,  kdy  začaly  abnormálně  suchá  a  teplá  léta,  se  to  začalo  vymykat  postupně  víc  a  víc,  prostě  se  nestačily  napadené  ohniska  vytěžit  a  postupně  se  to  dostalo  do  situace,  kterou  můžeme  dnes  pozorovat. 
Ještě  si  dovolím  poznámku  k  těžbě  buku  v  míze,  s  tím  jsem  se    opravdu  nesetkal,  každý  lesák  ví,  že  buk  stejně  jako  habr,  nebo  bříza  vytěžená  v  míze,  se  při  teplém  počasí  rychle  zapaří,  dřevo  tzv.  skřenčí  -  začne  hnít  a  zcela  se  znehodnotí.  Není  potom  dobré  ani  na  topení.
A  o  zisku  z  lesnické  činnosti  už  dnes  nemůže  být  ani  řeč,  kůrovcovou  kalamitou  spadla  cena  smrkového  dřeva  natolik,  že  dnes  nevydělá  na  náklady,  to  je  těžbu,  dopravu,  pěstební  činnost.  No  a  jak  vidět,  tak  tento  stav  potrvá  až  do  obnovy  lesa,  čili  minimálně  60-70  let.
A  ještě  k  té  těžbě  buku  -  je  to  dřevo,  které  se  nesmí  nechat  příliš  zestárnout,  vytváří  se  u  něj  tzv.  nepravé  jádro,  a  zpravidla  čím  je  strom  starší,  tím  je  podíl  toho  jádrového  dřeva  větší,  to    jádro  je  zcela  nehodnotné,  mrtvé  dřevo,  aspon  pokud  se  týká  zpracování,  na    topení  je  dobré. 
Stav  lesů  mě  mrzí,  stejně  jako  vás,  stále  tam  ještě  chodím,    i  když  mě  dost  omezuje  dnes  věk.
A  pohled  na  Hostýnské  vrchy,  kde  žiju,  je  opravdu  dnes  velice  žalostný.

Reagovat

Michal Tuška 28.12.2020 12:01

Děkuji  za  stanovisko  i  reakci. 
Jsme  na  tom  dosti  podobně,  jen  já  pro  lesy  pracoval  převážně  na  studentských  brigádách.  Je  pravda  co  píšete,  lesníci  znali  téměř  každý  strom  a  napadené  dřevo  se  hned  zpracovalo  nebo  posloužilo  po  pokácení  nejprve  jako  "lapák".  Sám  jsem  je  obcházel  s  postřiky.    Jenže  kalamita  kůrovce  se  rozšířila  předně  pro  špatně  vysázené  monokultury  smrku    především  z  minulého  století.  Problém  se  suchem  a  vzrůstající  teplotou  je  ovšem  mnohem  staršího  data  -  postupné  odlesnění  krajiny  -  celosvětově,  v  Evropě  od  Středozemního  moře  k  severu  trvající  v  podstatě  dodnes.  Proto  píšu  o  nutné  změně  přístupu  k  lesům.  Fakt,  že  na  mapách  v  ČR  plocha  lesů  roste  je  chvályhodný,  ale  jejich  biomasa  (dřevní  hmota  a  stáří  porostů)    zatím  stále  dramaticky  klesá  -  to  je  právě  ten  faktor  lesa,  který  nanejvýš  potřebujeme  chránit!    Budu  tu  opakovat  myšlenku  z  mé  předešlé  reakce  "  Po  tisíciletí  z  lesů  bereme,  je  potřeba  jim  konečně  začat  dávat  bez  ohledu  na  ekonomiku  takového  podnikání!"    O  kácení  listnáčů  v  míze  vím  své,  dokonce  ve  chráněných  územích.  Pro  tuto  informaci  nemusíte  být  nutně  v  lese,  dřevo  se  samozřejmě  z  lesa  odváží  na  tahačích.  Po  silnicích  jsem  vzhledem  k  svému  zaměstnání  projel  téměř  milión  kilometrů.  Dívám  se,  jaké  dřevo  kamiony  vezou.  Mnoho  lidí  si  toho  ani  nevšimne.  Vytěžené  dřevo  je  nejprve  přibližované  lesními  mechanizmy  po  kamenitých  a  blátivých  lesních  cestách  na  skládky,  tyto  odřené  a  zablácené  kmeny  bez  jediného  lístečku  již  nebudí  takovou  pozornost  a  jsou  deklarované  jako  uschlé  nebo  napadené.    O  způsobech  "hospodaření"  jak  se  dřevem,  tak  i  se  zvěří  bych  mohl  napsat  obsáhlá  pojednání,  ale  jak  už  jsem  tu  někdy  dříve  psal,  "asi  bych  se  jednou  nevrátil  z  lesa..."  Nepochybuji  přes  to  o  většinové  snaze  kompetentních  lidí  tento  problém  nepodceňovat  a  v  mezích  svého  dosahu  tyto  trendy  alespoň  brzdit.  Je  to  však  málo.  Opravdu  to  už  dávno  chce  radikálně  změnit  celý  přístup  k  lesům  -  vytvářejícím  naše  klima  a  vodní  zdroje.    Totéž  samozřejmě  platí  pro  zemědělské  hospodaření  -  viz  naše  předešlá  shoda. 

Reagovat

Michal Tuška 28.12.2020 20:38

Ještě  malý  dovětek.  Výraz  zisk  jsem  použil  asi  nevhodně,  ale  rozhodně  jde  o  peněžní  zhodnocení    dřeva  pro  zlepšení  ekonomického  výsledku.  Proto  kamiony  vozí  stále  i  velké  množství  zdravých  kmenů  nejen  listnáčů,  ale  i  borovic  a  modřínů.  Za  ně  se  opravdu  platí  mnohem  lépe.  Když  už  ale  ohromné  plochy  lesů  byly  vykácené  z  důvodu  kalamit,  pak  jakýkoli  zdravý  úsek  lesa  by  měl  být  tvrdě  chráněný.    Látá  se  tím  propad  hodnoty  smrkové  kulatiny  a  náklady  na  opětovné  výsadby  -  které  by,  dle  mého  soudu,  v  této  situaci  měly  jít  především  ze  státních  prostředků.    Uvádíte  sám,  že  dřevo  buku  se  nesmí  nechat  zestárnout.  V  tom  je  právě  ta  chyba  pohledu.  Dřevo  buků  a  obecně  staré  jedlo-bukové  porosty  jsou  základním  kamenem  zdravého  lesa  s  ohromnou  schopností  přirozené  obnovy  i  v  našich  podmínkách.  Právě  dřevo  starých  buků  až  po  jejich  poměrně  rychlý  rozpad  tvoří  biologický  základ  budoucího  lesa  a  skýtá  také  ohromné  hnízdní  možnosti  mnoha  ptačím  druhům.  Tato  jejich  hodnota  by  měla  být  tou  rozhodující,  nikoli  včasné  zpeněžení  mladé  kulatiny.       

Reagovat

Zdeněk Kratochvíl 30.12.2020 09:42

Souhlasím  sice  s  váma,  ale  ekonomika  má  v  reálu  vždycky  přednost,  takže  se  vytěží  buky  ve  věku,  kdy  je  jejich  dřevo  nejefektnivněji  prodejné,  co    na  tom  záleží,  že  hlavní  odběratel  je  dnes  Čína,  stejně,  jako  u  kůrovcem  znehodnoceného  smrkového  dřeva.
Nakonec  jistě  jste  podepsal  petici  za  záchranu  zemědělské  krajiny,  organizovala  to  Česká  ornitologická  společnost  spolu  s    Mysliveckou  jednotou,  sehnali  dost  slušnou  podporu  ve  formě  podpisů  no  a  výsledek  je  naprostá    NULA,  zemědělci  si  prosadili  dosavadní  hospodaření,  přitom  dotace,  které  dostávají  jsou  více  než  dostatečné.  A    právě  proto,  že  mají  dost  prostředků,  prosadili  si  to,  co  vyhovuje  jim,  že  tráví  nejen  flóru  a  faunu  v  té  krajině,  ale  i  následné  spotřebitele  potravin.  Takže  iluzi,  že  se  v  tomto  státě  dožiju  nějakého  ekologického  hospodaření,  té  jsem  se  dávno  vzdal.

Reagovat

Verča 1.6.2020 08:54

Dobrý  den.
Na  Vaše  stránky  chodím  ráda  od  doby  co  jsme  se  potkali  na  Velké  Fatře.  Myslela  jsem,  že  je  už  dobře  znám.  Komentáře  ale  většinou  nečtu  a  ni  nepíšu.  Ten  poslední,  od  pana  Novotného,  mě  však  nasměroval  nahlédnout  do  této  kolonky  podrobněji  a  nakonec  to  bylo  zajímavé  čtení.  Zvláště  příspěvky  k  lovcům,  článku  „Proč  jsem  tu“  a  „Vřelouni“.  Reakce  na  ten  poslední  mě  ubezpečily,  že  pro  některé  lidi  je  Vaše  snaha  burcovat  k  ochraně  přírody  zcela  nepochopitelná.  Nenechte  se  tím  rozhodně  odradit.  Díky  za  tuto  snahu. 

Reagovat

Michal Tuška 1.6.2020 10:26

Dva  komentáře  v  krátkém  čase?!  Tak  to  mám  malý  svátek.  Když  si  vezmu  počet  přečtení  nebo  spíše  otevření  některých  článků,  uvítal  bych  nějakou  reakci,  klidně  i  slušnou  diskusi.  Jsem  velmi  rád,  že  jsem  ještě  nemusel  mazat  žádné  hrubé  nebo  hloupé  reakce,  kterých  je  na  otevřenějších  sociálních  síti  k  čemukoli  nepřeberně.    Tu  se  obvykle  nevyskytují.  I  z  tohoto  důvodu  se  mi  ještě  má  snaha  neomrzela.  Děkuji  za  komentář  i  povzbuzení.

Reagovat

L. Novotný 31.5.2020 21:55

Dobrý  den  pane  Tuško. 
Chtěl  jsem  Vám  už  delší  dobu  napsat  o  těchto  Vašich  stránkách.  Původně  na  uvedený  mail,  ale  pak  jsem  se  rozhodl  přidat  text  do  této  rubriky.  Už  jako  projev  celkově  kladného  hodnocení.  Jsem  tu  nepravidelným  návštěvníkem,  ale  vždy  si  tu  něco  zajímavého  přečtu  nebo  prohlédnu.  Často  v  pauze  pracovního  procesu.  Tím  mi  vlastně  zpříjemňujete  momenty  všedního  dne.  Sleduji  a  závidím  Vaše  potulky  za  medvědy,  asi  bych  na  podobné  akce  neměl  dost  trpělivosti,  ale  ani  odvahy.  Je  to  jako  s  knihou,  kde  vás  hrdina  provede  nebezpečnou  situací  a  můžete  přitom  sedět  doma  v  trepkách.  Docela  napínavé  jsou  i  některé  komentáře  i  reakce  ve  stejnojmenné  rubrice.  Rád  bych  vyjádřil  podporu  ve  Vaší  snaze  oslovit  populaci  pro  lepší  pochopení  tristního  stavu  přírody.  Mnoho  lidí  je  za  takovou  činnost  placeno,  ale  nemají  ani  zdaleka  tak  opravdový  přístup.  Děkuji  tímto  i  za  tuto  snahu  a    přeji  mnoho  návštěvníků  i  čtenářů.  Samozřejmě  také  další  krásné  fotky  a  zážitky.    Libor  Novotný

Reagovat

Michal Tuška 1.6.2020 10:15

Děkuji  za  uznání  i  za  názor.  Někdy  je  to  jediná  radost  z  této  Sisyfovské  aktivity. 

Reagovat

Zdeněk Valchář 28.2.2020 19:34

Komentář k fotografii: Krmení

Paráda.  Je  ale  škoda,  že  u  fotky  nejsou  údaje  kde  a  kdy.   

Reagovat

Michal Tuška 28.2.2020 20:05

Děkuji  za  reakci.Snímek  pořídila  fotopast  a  ta  samozřejmě  eviduje  jak  "kdy",  tak  i  některé  další  podrobnosti,  třeba  polohu  i  teplotu.Bohužel  musím  tyto  údaje  mazat  a  nekomentovat.    Je  neuvěřitelné,  kolik  pochybných  lidí  slídí  po  možnosti  cokoli  z  přísně  chráněné  fauny  "hrdinsky"  ulovit.  Rozhodně  se  snažím  těmto  "dementům"  nedávat  návod.  Tím  ovšem  o  informace  přijdou    i  ti,  co  to  s  přírodou  myslí  dobře.    Pokud  podobné  informace  dávám,  tak  obvykle  jen  orgánům  ochrany  přírody.  Za  pochopení  děkuji.

Reagovat

Alena 29.1.2020 07:55

Komentář ke článku: Vřelouni a Zmrzlouni.

Tak  tohle  se  opravdu  nepovedlo,  je  to  blábol,  který  mě  pobuřuje,  i  když  snaha  byla  asi  o  něco  jiného,  než  jak  nakonec  článek  působí.  Je  vidět,  že  o  duševnu  nevíte  mnoho  a  raději  se  do  těchto  "vod"  příště  nepouštějte.

Reagovat

Michal Tuška 29.1.2020 18:51

Opět  děkuji  za  komentář. 
A  opět  ještě  jednou:  Tento  záměrně  absurdní    pohled  na  duchovno  měl  být  především  apel  k  zamyšlení  pro  ohromnou  množinu  lidí.  Předně  těch  lidí,  kteří  tak  či  onak  toto  nedotknutelné  neznámo  uctívají,  k  mnohem  potřebnějšímu  a  velmi  akutnímu  zamyšlení  nad  zcela  bezbřehým  ničením  naší  planety.  Rozhodně  neaspiruji  na  Nobelovu  cenu  za  objevení  reálného  procesu  reinkarnace  duší!
          Příroda  a  potažmo  klima  tu  jistě  není  jen  pro  naše  potřeby,  ale  byla  milióny  let  vývoje  stvořena  jako  životadárný  komplex  vzájemně  vyvážené  symbiózy  všech  jejích  složek.    Bylo  by  úžasné,  kdyby  lidi  spíše  rozhořčilo  to,  jak  jsme  za  poslední  staletí  dramaticky  přírodu  poškodili,  ato  Jak  pro  své  potomky,  tak  pro  vše  živé,  co  má  také  neupiratelné  právo  na  existenci  a  přitom  globálně  přírodu  nijak  neničí.     
Nu  co?  Je  to  jasnější?  Pokud  ne,  pak  se  vzdávám,  ale  stejně  doufám,  že  to  většině  čtenářů  jasné  bude.
O  proměny  duše  tu  fakt  nejde...

Reagovat

Milena 17.1.2020 10:05

Komentář ke článku: Vřelouni a Zmrzlouni.

Tak  tohle  je  opravdu  blábol!  Píšete  tu  o  věcech,  kterým  zcela  nerozumíte,  a  ani  se  k  nim  nechováte  s  patčřičnou  úctou.  Je  to  opravdu  hloupé!  S  pozdravem  Milena

Reagovat

Michal Tuška 18.1.2020 15:33

Jako  obvykle  děkuji  za  komentář. 
  Blábol  to  rozhodně  je,  ale  jen  z  pohledu  zacházení  s  dušemi.    Podobný  komentář  jsem  tu  popravdě  čekal,  i  když  ne  tak  brzy.  V  podstatě  jde  o  absurdní  nadsázku,  pro  zvýšení  zájmu  čtenáře  zabalenou  do  nečekaného  pohledu  na  čistotu  duší.  To  vše  pro  snahu  vyprovokovat  k  zamyšlení  právě  velmi  početné  skupiny  lidí  se  zájmem  řekněme    o  duševno.      Zcela  nejde  o  to,  zda  se  takto  věci  mají,  rozhodně  to  nepředpokládám,  ale  o  kontext  k  zamyšlení  nad  postojem  k  našemu  klimatu.  Z  mého  pohledu  je  děsivě  hloupé  to,  jak  lidská  populace  zcela  krátkozrace  není  schopna  pochopit  reálný  stav  poškození  planety.  Hloupé  je  denně  přemýšlet  o  jakékoli  víře  v  cokoli  -  náboženství,  moc,  majetek  a  nechápat,  že  tohle  všechno  je  možné  jen  díky  zbytkům  původní  přírody  planety  Země.    Jen  ta  totiž  vytvořila  podmínky  pro  naši  existenci,  dává  nám  vše,  na  co  si  vzpomeneme  a  chrání  nás  před  silami  vesmíru.    Vše,  mimo  lidstvo,  má  v  přírodě  své  důležité  místo.  Z  přírody  bere,  ale  zároveň  ji  stejným  dílem  odvádí.    Jsme  tu  jen  jako  slepý  článek,  který  jediný  z  přírody  jen  čerpá,  globálně  jí  škodí    a  nic    dobrého  jí  nevrací.    Ještě  stále  je  to  tak  hloupý  článek?  Pokud  ano,  pak  se  Vám  omlouvám...

Reagovat

Milan 2.12.2019 20:05

Komentář k fotografii: V plném slunci

Vážka  ploská  (Libellula  depressa)  -  sameček

Reagovat

Michal Tuška 3.12.2019 17:33

Milane,  děkuji  za  určení  a  názvy.  Hmyz  je  často  neprávem  přehlížená  a  mnohdy  nádherná  součást  přírody.    Občas  mi  to  nedá,  něco  také  vyfotit.  Na  opravdovou  makrofotografii  nijak  neaspiruji,  postačí  mi  přijatelný  snímek.  I  proto  se  často  ani  nezatěžuji  přesným  označením.  U  několika  snímků  mi  navíc  i  odborníci  nabídli  různé  názvy.    Pokud  mně  někdo  upozorní  na  špatné  určení,  jsem  rád.  Nejhorší  je  totiž  šířit  bludy.  Těch  je  všude  až  moc.  Ve  volném  čase  názvy  doplním.

Reagovat

Strana : 1 ... 1 : 2 : 3 : 4 ... Strana : 16


Fotogalerie Michala Tušky
Design a kód Jan Chodúr