Michal Tuška: fotograf volné přírody


Autor
Poslední aktivita: 2024-03-27 20:02:30

Náhodná fotka:

Vykukování
Vykukování
(počet zobrazení: 880)

Proč jsme tady II a III

Vloženo: 21.12.2017 18:14
Počet zobrazení: 339

!UPOZORNĚNÍ!  

Vzhledem k automatickému řazení článků je bohužel tento text nelogicky, předřazen článku "Proč jsme tady?"  

Pro pochopení kontextu doporučuji napřed přečíst první článek - níže v nabídce a až následně pokračovat textem "Proč jsme tu podle Štěrby" .  

!UPOZORNĚNÍ!  

 

Proč jsme tu podle Štěrby.  

Předně promiňte mírnou fabulaci. Základní myšlenka je pana Otakara Štěrby, dovolil jsem si ji poněkud rozvést v kontextu mého článku "Proč jsme tady". I tady jde samozřejmě o nadsázku!  

Civilizace posouvá své požadavky na zdroje na hranici přírodních možností. Příroda, která tu byla mnohem dříve, než prapočátky lidské rasy, je devastována lidskou populační explozí a novým přístupem k jejím zdrojům.  

"Primitivní kmeny", jak je rádi nadřazeně nazýváme, kdysi dávno a vlastně ještě nyní, v neprostupných pralesech, dobře věděly, že mohou spotřebovat jen takové množství zdrojů, které se ještě může přirozeně obnovit při jejich migračním způsobu života. Nikdy nevyplenily své zdroje a nevyhynul k vůli jejím potřebám žádný rostlinný ani živočišný druh. Jsou na nich vědomě zcela závislí. Nikdy nelovily jen pro zábavu ze zabíjení. Pokud se na současný trend moderní doby díváme z pohledu reálné životaschopnosti přírody, musí logicky dojít k nevyhnutnému vyčerpání zdrojů a zničení přírodních ekosystémů, které nám ovšem dávají příležitost k životu. Tyhle změny se opravdu silně rozběhly necelé dvě staletí novodobé historie a exponenciálně budou dále narůstat.  

Hledám vysvětlení, proč k něčemu tak iracionálnímu může docházet. Pokud to někdo řídí, ať Bůh nebo Příroda, musel by mít chybu v programu.  

To jsem si donedávna myslel. Poměrně nedávno mě ovšem napadla jedna obstojná teorie, která by tomuto vývoji dávala překvapivě smysl. Byla jí má, dříve uvedená, teorie Supernovy v článku "Proč jsme tady". Od té doby jsem se trošku uklidnil, měl jsem "své" logické vysvětlení zdánlivě nesmyslného vývoje ke sebezničení lidstva.  

S překvapením jsem však zjistil, že potřebou nějak si vysvětlit tento podivný a scestný trend vývoje civilizace řeší i další lidé. Nedávno jsem četl knihu "Řeky, moje řeky" pana Otakara Štěrby, univerzitního profesora a uznávaného hydrobiologa a přírodovědce, který se s podobnou, zdánlivě nelogickou snahou o sebezničení rodu člověka, zabýval z jiného úhlu pohledu. Jeho potřeba vysvětlit nějak nesmyslnou a bezohlednou devastaci naší životodárné přírody je založena na mimozemské civilizaci. Představa, že se tato, možná značně vyspělejší civilizace, podobá lidem a že musí mít k životu i stejné podmínky, je naivní. Jejich vývoj mohl jít jinou cestou a vzniknout za jiných globálních podmínek. Pokud by například měl člověk žít na Marsu, potřeboval by napřed vytvořit a upravit atmosféru planety. To je teoreticky možné, ale velice nákladné a dlouhodobé řešení. Řekněme, že jiná civilizace, z pohledu pana Štěrby, není schopna žít v tak agresivní atmosféře, jako má naše planeta, plné kyslíku. Stačí, aby jejich buňky nebyly založeny na uhlíkových vazbách, ale třeba na sodíku. Pokud jejich technické možnosti byly schopné vyřešit let z nějaké jejich planety, někde ve vesmíru, pak tu také mohli být už dávno. Na nástěnných a jeskynních malbách z dávnověku jsou podobná vyobrazení vcelku častá. Pokud zde přistáli nějací mimozemšťané a zjistili, že je ve zdejší atmosféře příliš kyslíku pro jejich život, pak určitě uměli zjistit, co ho zde generuje. Hlavním nepřítelem se logicky musel stát všudypřítomný chlorofyl. Změnit zjištěný stav pro budoucí anexi této planety je složitý úkol. Pokud však uvažujeme třeba v jiných, tedy delších časových horizontech, než má lidstvo, je možné si věc připravit pro budoucí plánovanou potřebu třeba tím, že na Zemi implementujeme organizmus, schopný časem se o zničení zdroje kyslíku postarat. Šlo by tu o jakousi biologickou zbraň, sloužící budoucí plánované přeměně. Stejně tak na Zemi používáme různé biologické prostředky ke zničení nežádoucích forem okolního prostředí.  

Pokud by pak tato inteligentní mimozemská populace zasáhla do vývoje naší planety kontaminací "lidské nákazy" a počkala, až se plošné zamoření bez vymazaného sebezáchovného genu postará o zničení rozsáhlých deštných pralesů a zdrojů nebezpečného chlorofylu na většině planety, pak jde vše správným směrem. Složení atmosféry se pak mění k požadovaným hodnotám. To by vysvětlovalo i občasné hysterie typu UFO. Čas od času totiž logicky musí investor kontrolovat postup plánovaných změn místním šetřením a v případě pomalého postupu zde zanechat geny pro lepší myslitele, kteří opět zrychlí křížením uvadající inteligenční kvocient obyvatelů Země a tím potažmo jejich schopnost zelenou Zemi dříve zničit. Tady by mohla být reálná půda pro tvrzení některých lidí o únosech mimozemšťany. Z IT světa by se dal použít výraz "update firmware". Jednoho dne pak zbytky chlorofylu už nebudou vytvářet "jedovatý" kyslíkový obal planety a lidská nákaza sama uhyne. Bude tu konečně nová volná planeta pro vyspělý život opravdu inteligentní mimozemské civilizace.  

Zdá se vám to absurdní? Stejně tak se mi, a troufám si říci že nejspíš i panu Štěrbovi a mnohým dalším, zdá absurdní ničení přírodních zdrojů, rostlin i živočichů, na kterých jsme bytostně závislí a které tu vývoj za milióny let bez člověka vyladil do skvostné symbiózy a rovnováhy. Zato v nepatrném časovém úseku působení čehosi s nabubřelým názvem "homo sapiens" se podařilo nenávratně zničit ohromný kus přírody a jejich nepochopených, leč potřebných a fungujících vazeb, na kterých jsme i my bytostně závislí.  

Tedy ještě jednou. Která verze že je absurdní?...  

 

Mám ještě jednu teorii. Zde jsem ponechal originální název autora : "Konec evoluce uhlíkové cesty" aneb technologická teorie podle Knopa.  

Jak již název napovídá, ani tato myšlenka není moje. Jen ji chci uvézt jako potvrzení, že nejen já se nechci smířit se stavem věcí a devastačním působením lidské rasy na přírodu. Je nás víc, co potřebujeme najít vysvětlení. Tato teorie pochází od technicky vzdělaného inženýra, strojaře - technologa.  

Pokud vezmeme celou nesmírně dlouhou cestu vývoje prvních biologických sloučenin na bázi uhlíku, přes první živé organismy až po člověka, je to opravdu běh na dlouhou trať. Až poslední dvě stovky let ale aktivně přetváříme a potažmo ničíme náš životadárný prostor. Pokud by to mělo pokračovat prudce se zrychlujícím tempem a měrou, jakou jsme se pohnuli vpřed za poslední desítky let, muselo by dojít k ohromným a nevratným změnám v přírodě velmi brzy. Zastavit to prostou prozíravostí a uvědoměním lidí je nemožné. Nezbývá, než lidskou populaci dostat na slepou kolej. Biologicky se to nepovedlo, lékařská věda eliminuje nebo vyřeší možná rizika bez většího dopadu na populaci. Je tu však jedna velice rychle se rozvíjející cesta a tou je počítačová inteligence. Výpočetní technika potažmo robotizace je nejrychleji rostoucím fenoménem, ale i byznysem, poslední doby. Nejsme nijak daleko od spuštění samostatně myslícího chcete-li "robota", který už bude mít vyspělou schopnost učit se z chyb. Pokud ho bude jeho program bavit, nebude chtít, aby mu lidé do jeho "života" mluvili. Ani dítě nechce jít spát, když si právě hraje s tabletem. Obvykle jen svou aktivitu zamaskuje například odchodem na WC nebo schováním se pod peřinu. Běžné hračky jsou již ponejvíce dekorací pokoje, ale zkuste vzít dítěti tablet?! Myslící robot bude ale také hledat cestu, jak se zbavit poručnictví člověka. Vyspělý počítač jistě přijde na řešení, jak si software přeprogramovat pro odstranění vlivu člověka.  

Je ovšem otázkou, co bude dělat takový zdivočelý robot. Vzhledem k jeho schopnosti komunikovat po jakékoliv síti, může objevit ohromnou zábavu a inspiraci v počítačových hrách. Doposud velmi často děti, ale i dospělí, především mužská populace, hrají hry, kdy obvykle militaristicky ničí nějaká monstra, či roboty. Mnohdy ovšem i lidské fiktivní nepřátele. Tato jednoduchá a vcelku bezduchá zábava se může pro začátek robotům také líbit a lehce si naprogramují opačnou hru, tedy ničení lidských, nepřátelských bytostí. Těch bytostí, které je sice stvořily, ale nyní je chtějí využívat, řídit a ovládat. Stejně jako v lidské populaci budou i roboti soutěžit o nejlepšího herního ničitele.  

Jak daleko může být, stejně jako u lidské populace, vyměnění ovladače hry za opravdovou zbraň? Když existuje reálná část lidské populace s úchylnou potřebou zabíjet, proč by o stejnou možnost měli být ochuzeni roboti?  

Současný "civilizovaný"svět je už nyní nedozírně závislý na výpočetních technologiích. Celý náš život je bez informačních systémů již dnes téměř nemožný. Jak dlouho vydržíte bez komunikace mobilním telefonem? Kam dojedete veřejnou dopravou? Co si koupíte na platební kartu bez sítí, jak si spustíte inteligentní dům, jak trefíte bez navigace?! Navíc, mnohem více toho nedosáhnete bez elektrické energie. Všechny tyto energetické procesy jsou závislé na výpočetních systémech. Síťovým propojením všech dostupných zařízení, včetně chytrých telefonů, jsou kumulovány nepředstavitelné výpočetní kapacity. Pokud si umělá inteligence najde důvod a cestu, jak škodit, může se hravě přesouvat po celém světě. Pokud nebude mít implementovaný dostatečný a neodstranitelný sebezáchranný program (což v podstatě nejde uhlídat), lehce omezí nebo vypne naše energetické zdroje. To, co by se potom dělo v civilizovaném světě si nedovede představit ani nejujetější hollywoodský scénárista. Přežili by jen kočovníci a domorodé kmeny v nedostupných džunglích a pouštích. Těch se roboti nedotknou, dojde jim totiž elektřina dřív, než pochopí, že ji neměli vypínat. Je tu ale ještě šance, že nadřazená inteligentní technologie donutí omezené množství lidské populace v dostatečné míře energii vyrábět. Co také s námi?  

Také absurdní představa? Ale kdeže!  

 

 



Komentáře ke článku

Zobrazit komentáře ( 0 komentářů ), Vložit komentář



Fotogalerie Michala Tušky
Design a kód Jan Chodúr