Michal Tuška: fotograf volné přírody
Propršený začátek léta aneb sebezáchovné gesto přírody.
Poslední článek o suchu jsem psal začátkem května. Není to tak dávno, ale vody už uběhlo hodně. Naštěstí!
Většina lidí si vůbec neuvědomuje, jak je to dobře. Docela dost si jich dokonce stěžuje na časté srážky a bouřky. " Tohle přece není žádné léto!" Ale je! Pokud není země vysušená na troud, právě takto vždy fungovala. Dešťové srážky se na slunci rychle odpařují a ve vyšších patrech atmosféry kondenzují. Pokud je plošně srážek dost, může tento přirozený děj dobře probíhat. Nad proschlou krajinou to nefunguje.
Na horách je to ještě patrnější. Trávím tam letos veškeré volno . Některé dny vydatně lilo už od dopoledních hodin a pro silné bouřky nešlo ani vyjít ven. Také jsem párkrát hodně zmokl. Pokud se ale člověk povznese nad vlastní nepohodlí, je to skoro jako zázrak. Příroda sama bojuje na všech frontách. Pokud se člověk umí dívat, tak právě vedrem nejvíce poškozené lesy bojují maximální silou. Letos se všechny ještě schopné stromy snaží o zachování genofondu ohromným množstvím semen. 
Buky, duby, smrky a mnohé další dřeviny nasadily letos na silný semenný rok. Je to jejich symptomatická, geneticky naprogramovaná sebezáchovná aktivita, která má zabezpečit semena pro případ extrémně nepříznivých let. Jde o skvělou možnost přírody včas rozhodnout o potřebě záchrany genofondu. Má však i odvrácenou tvář. Stromy jsou tímto ohromným náporem tvorby semen značně vyčerpávány a tím ještě více ztrácí svou schopnost přežít v klimaticky špatném období, také schopnost obrany před biologickými faktory - chorobami a hmyzem.
Právě tady však ohromně pomáhá letošní deštivé počasí. Bez této vláhy by spousty semenných stromů po letošní úrodě ztratily v pokračujícím nedávném suchu schopnost přežít.
To z pohledu přírodních dějů. Je tu však i jeden děj civilizační - po ohromných problémech s kůrovcem na všech frontách, a nebudu tu řešit právě civilizační vlivy těchto nedozírných škod na našich lesích, bylo v posledních rocích věnováno ohromné úsilí do znovuzalesnění nedozírných kalamitních holin. Nová zalesnění jsou však přímo závislá na nadbytku vláhy. Vykácené lesní plochy s vláhou neumí hospodařit. Ohromné množství srážek od poloviny května však zásadně zlepšily šanci k zdárnému ujmutí se sazenic a zachránily tak nové výsadby od jejich zániku.
Bez lesů se stav klimatu nezlepší. Snad se nám tím příroda snaží naposled ukázat, jak jsme na její životaschopnosti a pomoci závislí.
Zmokl jsem letos mockrát, ani mé snahy o focení zvěře se v těchto podmínkách nedaří. Vyčerpal jsem takto větší část dovolené, ale vůbec mi to nevadí. Jsem rád, že konečně prší. Lesy to totiž již extrémně nutně potřebovaly...